Mission Readiness Test (atesty IRO), Žatec, 1. – 2. 11. a 3. – 4. 11. 2012

Mission Readiness Test (atesty IRO) se letos konaly ve dvou termínech 1.-2.11. a 3.-4.11. v Žatci (CZ). Tato akce je nejvyšší možnou zkouškou, jejíž splnění znamená zařazení psovoda se psem do mezinárodního seznamu psovodů připravených k zásahu. Hodnotící systém IRO MRT byl vyvinut švýcarskou organizací REDOG a nyní je společný pro REDOG (CH), AFRDU (A), Rakouský červený kříž a IRO. Součástí MRT IRO je kromě minimálně sedmi denních a nočních hledání osob v sutinách po dvaceti minutách také slaňování, 10 km pochod, první pomoc člověku a psovi a písemné testy ze znalostí INSARAG a první pomoci člověku a psu. Vše je v anglickém nebo německém jazyce a ačkoliv je možné mít sebou překladatele, je jazykově nevybavený psovod ve velké nevýhodě. V rámci 48 hodin je zakázáno používat vlastní vozidla, psovod si sám zajišťuje ubytování a jídlo na BoO (Base of Operation). Psovod musí být stále připraven kdykoliv vyrazit na hledání s věcmi k přežití na 24 hodin, takže vlastně vybavení na spaní, slaňovací postroje, jídlo a vodu, náhradní oblečení, věci pro psa musí neustále nosit na zádech a být schopen to vše unést a zároveň pracovat. Podle MRT IRO hodnocení je potřeba nalézt minimálně 70% osob. Pokud je naleznete ještě to neznamená, že atest splníte (psovod ze Slovinska našel 14 osob z 15 a atest nesplnil). Bodovací systém je velmi složitý, na každém pracovišti jsou dva rozhodčí (jeden rozhodčí IRO a jeden rozhodčí pro praxi) a na konci každé práce kromě bodů také každý z nich zadává známku splnil/nesplnil. Můžete najít všechny osoby na daném pracovišti a obdržet nesplnil a také nenajít všechny osoby a obdržet splnil, vše záleží na práci psa a psovoda. Co vše se hodnotí se můžete podívat ve fotogalerii níže. Psovodi jsou rozděleni zpravidla podle příslušející organizace do tříčlenných družstev, ale samotnou práci vykonávají jako jednotlivci a hodnoceni jsou také jako jednotlivci. Večer proběhla registrace s kontrolou vybavení, už za tmy postavení stanů a písemný test ze znalostí INSARAG. Začínalo se pak denními speciály na trenažéru v Chbanech. Trenažér byl rozdělen na tři sousedící části, v každém z nich zároveň hledal jeden psovod z týmu. Na těchto třech stanovištích posuzovali tři dvojice rozhodčích: P. Schüler (AT) – P. Sabacky (CZ), J. Ball (UK) – R. Haak (NL), M. Koczera (AT) – A. Hauk (AT). Na jedno hledání bylo dvacet minut, po prohledání jedné části se psovod přesunul do druhé, poté do třetí. Psi tak pracovali dohromady více než hodinu na třech po sobě jdoucích terénech pouze s minimální přestávkou mezi nimi a bylo zde ukryto dohromady 5 osob. Psovodi se mohli pohybovat všude kromě vnitřků budov. Psi se museli srovnat s tím, že nesměli vstoupit do sousedícího terénu, který prohledával jiný psovod se psem. Do limitu dvaceti minut se počítal i popis situace, otázky psovoda, vysvětlení taktiky. Psovod by se měl zeptat na otázky vyplývající ze situace (jaké to jsou naleznete ve fotogalerii níže). Po nalezení osoby psovod musí zavolat “Search and Rescue – do you hear me?”. V případě odpovědi zavolat vyprošťovací tým, v případě žádné odpovědi povolat na místo jiného psa na prověření a poté vyprošťovací tým. Nedodržením těchto INASARAG pokynů, nezeptání se na důležité otázky na začátku (evakuační místo, signál pro evakuaci, nebezpečí, priority hledání atd.) výrazně snižovalo bodové hodnocení a někdy i znamenalo hodnocení nesplnil.

Následovalo slaňovaní a okamžitě poté přímé označení osoby kvůli zjištění, zda není pes slaňováním stresovaný. Družstvo se poté přesunulo cca 1 km na první pomoc. Na místě ležel muž, který spadl ze stohu slámy a měl otevřenou zlomeninu dolní končetiny a ránu na hlavě. Na vlastním psu pak bylo nutné předvést, jak ošetřit zlomeninu nohy. Psovodi poté vyplnili písemný test první pomoci člověku a psu, každý s 25 otázkami do 30 minut (na výběr byla anglická nebo německá verze testu). Po přesunu na BoO měli psovodi cca 2 hodiny pauzu před 10 km pochodem na noční stanoviště, což představovalo hledání v areálu závodu Prefa. Zde posuzovala dvojice rozhodčích M. Brucan (SI) – A. Russegger (AT) a byly zde ukryti dva figuranti. Psovod se směl pohybovat pouze po vyznačené cestě. Během práce rozhodčí vyzkoušeli znalost INSARAG signálu pro evakuaci a poté pro pokračovaní v práci a zároveň tak ukázali, jak je důležité se zeptat na začátku na evakuační místo. Následoval přesun, tentokrát auty pořadatele, na cca hodinu vzdálenou sutinu v Duchcově. Zde probíhala opět jedna noční práce s rozhodčími H. Winkler (AT) – J. Ternovec (SI). Byly zde ukryty tři osoby, sutina byla bez budov a psovod se směl pohybovat pouze před sutinou na cestě jen asi do 1/3 šířky sutiny. Zde se tedy prokázala samostatnost psa a také pozornost psovoda, protože dvě osoby byly ukryty relativně blízko sebe. Poté byli psovodi převezení do policejního střediska, kde jim byla k dispozici místnost pro přespání (samozřejmě bez postelí:-)). Po cca 7 hodinách byli psovodi odvezeni na sutinu v Litoměřicích, kde probíhaly poslední dvě denní práce. Terény sousedily a v každém z nich zároveň pracoval jeden psovod. Posuzovali zde opět dvojice P. Schüler (AT) – P. Sabacky (CZ) a M. Koczera (AT) – A. Hauk (AT). Ukrytých zde bylo dohromady 5 osob, z toho jeden výškový úkryt. První pracoviště bylo dosti rozlehlé s jednou velkou budovou a několika menšími, ve druhém terénu se psovod směl pohybovat pouze po cestě uprostřed sutiny. Zde byla jedna osoba ukryta jen cca 1 m od cesty, což bylo pro mnohé psovody, kteří psy tlačili dál od sebe do sutiny, problémem. Po skončení následoval přesun na BoO, sbalení věcí a večer ukončení s vyhlášením úspěšných psovodů. V prvním termínu nastoupilo 17 psovodů a 6 bylo úspěšných, ve druhém nastoupilo 16 psovodů a opět 6 bylo úspěšných. Pouze dva psovodi (Nataša Dančulović-Škalamera z Chorvatska a Gerald Odlozilik z Rakouska) nalezli všech 15 osob bez falešných označení.

Pavla Foltynová se se svou fenou Brandy zúčastnila jako psovod. Z celkového počtu 15 osob nalezly 13. První osobu ztratily na pracovišti v Duchcově, kde Brandy neprohledala zadní část sutiny, ve které se tato osoba nacházela. Při debriefingu ovšem Pavla dokázala popsat místa, která neprohledaly, správně popsala situaci a celkové hodnocení jejich práce na tomto stanovišti tak bylo kladné. Druhou osobu ztratily na pracovišti v Litoměřicích, kde pečlivě prohledaly 3/4 terénu a na tu poslední čtvrtinu jim již nezbyl čas a zde se také nacházela osoba. Přesto byla jejich práce opět hodnocena kladně. Vzhledem k tomu, že Brandy předvedla výborné práce s jasnými označeními a Pavla měla potřebné znalosti a dokázala správně reagovat a komunikovat, patřily mezi těch 6 úspěšných týmů. Obdrželi certifikát a jsou zařazeni na seznamu psovodů IRO připravených pro nasazení.

Výsledky našich členů
Psovod Pes Kategorie Výsledek Známka Umístění
Foltynová Pavla Brandy MRT/atest IRO sutiny 13 nalezených osob (z 15) splněno

Náš člen Pavel Šabacký byl na tuto akci pozván jako rozhodčí IRO. Zde jsou jeho postřehy:

Opět jsem se setkal s mnohými psovody, svázanými sportem, ale také těmi, kteří nejsou vyzávodění&. Obojí přinášelo chyby a jako vždy, pravda je někde uprostřed.

Několik příkladů :

  • sportovec počítá s osobami i tam, kde se to zdá nemožné
  • sportovec sleduje čas
  • sportovec se snaží poslat a dostat psa kamkoliv
  • praktik nestihne celý terén, ale nenechává za sebou neprohledaný prostor
  • praktik netlačí psa do nebezpečí
  • praktik nelituje času na komunikaci s figurantem a detailním popisem dalšího postupu

Dalším faktorem ovlivňujícím výsledky byla nervozita psovodů. Čím dříve se otřepali (někteří už během prvního vyhledání), tím větší šance samozřejmě měli.

A co můj kolega Peter Schüler? Ten měl největší připomínky k tomu, že psovodi se z nejrůznějších důvodů nezúčastňují školení a cvičení před MRT a chybí jim pak teoretické znalosti taktiky prohledávání.

Mně osobně pak nejvíce vadila teoretická nevybavenost psovodů , týkající se šíření pachů. To se pak projevovalo tak, že někteří, jakmile viděli na psu jakékoliv zachycení pachu, okamžitě spěchali do jeho blízkosti, čímž mu hlavně v uzavřených prostorách ztěžovali práci a docházelo tak i k falešným značením.

Jinak bych rád vyjádřil obdiv ke všem třiatřiceti psovodům i ke všem pomocníkům, protože si poctivě vyzkoušeli sníh, déšť, studený vítr a vůbec všechny rozmary počasí.