Soutěžní cvičení záchranných týmů k příležitosti Mezinárodního dne záchranných psů a otevření nového výcvikového prostoru SIRIUS, Brno, 27. 4. 2014

Letošní mezinárodní den záchranných psů připadl na neděli 27.4. a naše organizace se jej rozhodla oslavit uspořádáním soutěžního cvičení záchranných psů otevřeného pro celou záchranářskou kynologickou veřejnost. Naší organizaci byl v březnu přidělen nový výcvikový prostor, kde můžeme cvičit jak překážky podle zkušebního řádu IPO-R tak i překážky vyrobené pro rozvíjení dovednosti psů, a proto jsme cvičení spojili i s oficiálním otevřením tohoto areálu. Akce tedy nesla název Soutěžní cvičení záchranných týmů k příležitosti Mezinárodního dne záchranných psů a otevření nového výcvikového prostoru SIRIUS.

Hlavním cílem záchranářů je pomáhat při praktickém zásahu, proto občas slyšíme otázku: cvičíme pro praxi, tak proč soutěže a zkoušky?

Spolu s kvalitou psa je nutno znát i připravenost a schopnosti psovoda. Na žádném výcviku, tréninku ani v případě, kdy si jednotlivec nechá nachystat speciál aniž by znal polohu a počet ukrytých figurantů, nejsou přezkoušeny nervozita a napětí. Při praktickém nasazení působí na člověka tlak zodpovědnosti. Není jednoduché po ukončení práce prohlásit, že prohledaný prostor je čistý. Pes samozřejmě psychiku psovoda vnímá a jejich součinnost tím může být negativně ovlivněna.

A tak jsou tady zkoušky a soutěže, které aspoň částečně navodí atmosféru s obavami o výsledek a touhu uspět spojenou s trémou. Při mírném psychickém zatížení a pod tlakem časového limitu je člověk náchylnější udělat chybu. Chybu v rozhodnutí, v taktice, chybu při orientaci v terénu a podobně.

Zkušenosti tohoto typu je nutné uplatňovat už při práci s mladým psem a že je takových možností stále nedostatek svědčí i to, že kapacita soutěžících byla naplněna během několika dnů. Přihlásili se a přijeli záchranáři z celé České Republiky (IPRK, ZBK Ústeckého kraje, SDH Málkov, ZBK Pardubického kraje, ZBK Královohradeckého kraje), ze Slovenska (SARDA) a Rakouska (Österreichische Hundewasserrettung) a ještě mnoho dalších přihlášených z dalších organizací jsme bohužel museli z kapacitních důvodů soutěže odmítnout.

Vlastní cvičení probíhalo v areálu bývalé továrny Ergon, do kterého nám poskytla vstup společnost Trikaya. Úkolem každého psovoda bylo dostavit se na místo určení, odkud byl vysílán do terénu, aby našel v areálu opuštěného objektu neznámý počet osob. K ruce mu byly mapky terénů a strohé informace o situaci. Celková doba jeho nasazení včetně přesunů a přestávek byla asi tři hodiny a čistý čas na hledání šedesát minut. Prostory s ukrytými figuranty byly tři, přičemž dva z nich se prohledávaly bez přestávky a třetí cca po hodině nebo naopak, podle startovního čísla. Jejich pracovní názvy byly A1, A2 a B a na každý z nich byl časový limit dvacet minut. Terén A1 bylo asi 14 000 metrů čtverečních a obsahoval křoviny, hluboké výkopy, bunkr a spoustu kanálů. Osobu volně položenou v křoví u plotu našlo pouhých čtyřicet procent zúčastněných. Důvodem bylo zřejmě neuvážený postup psovodů terénem, v praxi by určitě šli i podél plotu a nejen po cestičce, šířka tohoto pásu byla sice jen maximálně deset metrů, ale od plotu mnohem přehlednější a i proudění vzduchu si žádalo tuto taktiku. Prostor A2 měl asi 7 000 metrů čtverečních a byl převážně zastavěn prázdnými budovami a prohledávalo se i jejich nejbližší okolí. Tady se psovodi orientovali mnohem lépe, i když někteří hledali i tam, kde neměli. Osoba byla ukrytá těsně vedle jedné z budov v podzemí, ale vcelku lehce přístupná. Psi se k ní dostali buď přímo tunelem nebo štěkali shora do škvíry mezi panely. Někteří psovodi nevěnovali pozornost reakcím psa u této škvíry a nedali psovi čas a šanci úkryt vyhodnotit. A tak i tuto osobu nalezlo pouze čtyřicet procent týmů, pro které byla použita. Terén B (asi 900 metrů čtverečních) byla nedávno odstřelená budova plná vzpříčených panelů, skla a suti, do které mohli vstupovat z bezpečnostních důvodů jen psi. Tady, kde psovod neměl psovi teoreticky co pokazit, byla úspěšnost nalezení figuranta sedmdesát sedm procent. Hledaná osoba byla ukryta pod panely zatarasené materiálem, takže pes opravdu musel označovat jen její pach. Celkem tedy našlo všechny tři figuranty pět týmů ze sedmnácti, což je cca třicet procent zúčastněných. Je nutno kladně vyhodnotit fakt, že psovodi poměrně často ukončili práci několik minut před limitem s přesvědčením, že mají prostor prohledaný, a zbytečně neunavovali psa prohledáváním terénů znova.

V jednotlivých prostorách posuzovali práci týmů členové Siria, kteří využívali vybavení a techniku, zakoupenou z prostředků Nadace ČEZ a dařilo se jim i díky velmi příjemnému počasí a pochopitelně díky perfektní dochvilnosti všech psovodů dodržet časový harmonogram na minutu přesně. Hlavním sponzorem cvičení byla společnost Nativia, s.r.o., díky které jsme mohli ocenit první tři týmy s nejlepšími výsledky a všechny závodníky potěšit malou pozorností produktů této značky.

O nejlepších třech z pěti týmů, které nalezli všechny tři hledané osoby, rozhodoval čas nalezené osoby v prostoru B. Celkové výsledky můžete vyčíst z výsledkové listiny. Na závěr bychom rádi poděkovali figurantům z Českého červeného kříže a těm, kteří se přihlásili přes projekt Figuranti.cz.

Článek našich členů v odborném časopise pro chovatele Pes a mačka 5/2014 o soutěžním cvičení: celý text v pdf ke čtení zde